Zazinka k nám přišla jako záchrana. Nejdříve jsme si v roce 2001 pořídili Rozinku /Baky z Vlčích luk/ a ta nás tak nadchla pro plemeno Nova Scotia Duck Tolling Retriever, že jsme rozhodli pro chov. Po absolvování potřebných výstav a zkoušek jsme Rozinku uchovnili a našli jí vhodného pejska. Štěňátka se povedla, bylo jich 5 a byla nádherná. Nejkrásnější holčička Amálka zůstala doma a měla pokračovat v chovu. Ale dopadlo to tak, jak často lidské plány končí. Štěně nemělo v pořádku ramenní kloub a protože se nezjistilo, jestli dědičně, nebo po úrazu, a my jsme nechtěli problém přenášet dál, uchovnění jsme vzdali. Amálku jsme měli pro radost naší a její mámy. Holky byly skvělá dvojka!
Nastal čas na nové zprávy. V roce 2014 jsme se Zazinkou vyrazili do Německa za ženichem Ayem a 26.5.2014 se nám narodila štěňátka. Tedy od 9,30 do 13,30 se narodili samí kluci. S ohledem na to, že jsme si potřebovali nechat jednu holčičku, to bylo dost napínavé. Ale večer v 21,30 , když už nebyla naděje, přišla na svět konečně jedna holčička – Bella z Hlásovské louky. Radost byla veliká, prckové všichni krásní! Celé dva měsíce likvidovali zahradu a pak kluci odešli do nových domovů. Pečlivě jsme vybírali a myslím, že i dobře vybrali nové páníčky. S některými jsme i v úzkém kontaktu a víme , jak se jim daří na výstavách a zkouškách. Bella ovládla pole, je sice menší než bráchové, ale nezústává pozadu, absolvovala výstavy, potřebná zdravotní vyšetření a složila OVVR. Žije u nás se svojí maminkou a je to to nejmazlivější stvoření, které znám. Plave, aportuje a miluje vášnivě jako toller, ale je trochu mírnější a klidnější než její maminka, geny otce Aya se projevují.
Od roku 2020 neplánujeme již žádná štěňátka.